Jak byste popsala ADP – SANCO s. r. o., které vedete?
Svému zařízení se věnuji již od 90. let, od té doby se ale samozřejmě vyvíjelo. Dominantní činností naší společnosti je zdravotní péče. Tu poskytujeme nonstop pro pacienty s chronickým onemocněním, kteří jsou závislí na odborném ošetřovatelství na lůžkách dlouhodobé péče. Naším cílem je co nejvýrazněji zmírnit následky chronického onemocnění, případně zpomalení progrese a důstojné dožití osob s nevyléčitelným onemocněním.
V oblasti péče o seniory působíte od počátku své kariéry. Co vás k tomuto povolání přivedlo?
Po skončení Střední zdravotnické školy v Prostějově jsem nejprve chtěla pracovat na psychiatrii v Brně, bohužel tam pro mě nebylo místo. V té době totiž ještě fungovaly takzvané umístěnky na práci, a tak jsem se musela vrátit zpět do Prostějova, kde jsem nastoupila na jediné volné místo na geriatrii v LDN. Svou práci jsem zpočátku oplakávala, neboť jsem toužila vidět lepší výsledky, časem jsem se s tím ale sžila a získala úplně jiný náhled na život.
V čem vás inspirovaly vaše pracovní začátky?
Během své pracovní kariéry jsem samozřejmě prošla vývojem. Když jsem nastoupila na geriatrii v LDN, bylo mi 19, a celkem přirozeně mi pro nedostatek praxe scházela určitá míra profesionality. Nedokázala jsem odejít z práce, aniž bych nemyslela na lidi, kteří leželi u nás na oddělení. Senioři jsou velmi křehcí a často bezmocní a mně trvalo, než jsem se s tím smířila. Nakonec mě ale právě tato praxe ovlivnila na celý život.
Kdy jste začala uvažovat o založení vlastního zdravotnického zařízení?
Toto rozhodnutí přišlo na počátku 90. let, konkrétně v roce 1992, kdy vznikla VZP, která začala uzavírat smlouvy s nestátními zdravotnickými zařízeními. Díky tomu jsem se rozhodla, že si vyřídím registraci na poskytování zdravotnických služeb. Zažádala jsem proto Unii sester o potvrzení praxe, doložila všechny dokumenty na zdravotnický referát a čekala. Vydání mé registrace na komplexní domácí péči bylo však jen začátkem.
Co následovalo potom?
Začala jsem uzavírat smlouvy. Tu první jsem podepsala s VZP a následovalo 18 dalších pojišťoven. Kvůli právnímu oddělení jsem také musela svůj subjekt pojmenovat. Volba padla na SANCO, což znamená vyléčení, uzdravení, zahojení a také ekonomické opatření proti finanční ztrátě podniku. Spojení v názvu mi připomíná, že tyto cíle musí být vždy naplněny.
Byly začátky fungování zařízení SANCO snadné?
Vůbec ne. Bylo nutné srozumět praktické lékaře, laickou veřejnost, potencionální klienty, nemocnice, sociální odbory i veřejnou správu s tím, že zde vzniká nový prostor pro ambulantní péči, která byla později definována jako následná indukovaná péče. S kolegyněmi jsme pracovaly 16 hodin denně, během nichž jsme objížděly praktické lékaře. Snažily jsme se jim vysvětlit, proč je domácí péče nejlepší, kdo a za jakých podmínek ji poskytuje a proč se klienti ve vlastním prostředí bez stresu uzdravují daleko lépe než v prostředí nemocnice.
Jak jste získali své první klienty?
První klienti k nám přišli z nemocnice, nicméně díky kvalitní péči, kterou jsme poskytovali, nás později začali vyhledávat sami. Skvělou péči jsme dokázali zajistit i přes to, že jsme zpočátku neměli takové materiální a technické vybavení, jako máme dnes. Vždy jsme však uměli improvizovat, což je dle mého názoru důležitým atributem domácí péče.
Vy jste však nezůstala pouze u poskytování domácí péče. Co vás vedlo k rozšíření vašich služeb?
Potřeby našich klientů i praktických lékařů se neustále rozvíjejí, a tak neupadá ani moje tvořivost. Rozšířila jsem proto smlouvu o rehabilitačního pracovníka v terénu a začala jsem vytvářet integrovanou zdravotně sociální péči, která měla velkou návaznost na to, co jsme už dělali. Zároveň jsem tvořila spoustu projektů, které směřovaly do sociální oblasti. Mé vize však bohužel byly vždy o krok napřed před politickou vůlí, a tak jsme fungovali bez dotací. V důsledku toho jsem si uvědomila, že aby firma mohla prosperovat, jít dál, inspirovat a dávat možnost práce dalším lidem, musí mít každý zaměstnanec svůj produkt práce. Proto jsem se rozhodla přejít z OSVČ na konsolidační společnost s. r. o. a změnila jsem název na ADP – SANCO s. r. o.
Co vám tato změna přinesla?
Díky ní si mohu plnit všechny své zdravotnické ideály, mohu poskytovat informace, být dost empatická k pacientům, a především mohu být přesně takovým zdravotníkem, jakým se cítím být.
S vaším zařízením je spojen také projekt POZDNÍ SVĚTLO. O co se jedná?
Autorem tohoto projektu, jehož realizace začala už v roce 2015, je pan Miloš Karásek, který oslovil ke spolupráci tvůrce z různých uměleckých oborů. Ti spolu se zdravotníky v rámci terapeutického procesu při léčbě seniorů a dlouhodobě nemocných aplikují současné umělecké postupy, jejichž výsledkem je optimalizace prostoru zařízení.
Mají tato výtvarná díla na vaše pacienty pozitivní vliv?
Jednoznačně ano. Prostředí je totiž jedním z faktorů, který pacienty po dobu adaptačního procesu výrazně ovlivňuje, a tak všechna výtvarná díla nainstalovaná v naší instituci změnila její chod. Vystavené obrazy, sochy a fotografie mají své specifické vibrace, které naplnily naši budovu. Spektrum barev a tvarů působí na lidské potřeby nemocných, čímž dochází k větší stimulaci pacientů k životu.
Co vás na práci baví nejvíc?
Jsem nesmírně vděčná, že jsem si uvědomila, že zdravotnické povolání není pouhou prací. Je to celoživotní poslání, bezvýhradná služba všem, a to se snažím co nejvíce naplňovat.
Mgr. Květoslava Šťastná,
ředitelka ADP – SANCO s. r. o.
(foto M. Zajaček)
Mgr. Květoslava Šťastná
je ředitelkou nestátního zdravotnického zařízení ADP – SANCO s. r. o., a péči o seniory se věnuje celý svůj život. Přes nelehké začátky se jí podařilo vybudovat místo, kde se chronicky nemocní pacienti, hendikepovaní či lidé závislí na nepřetržitém ošetřování dočkají kvalitní péče a důstojného života. Velmi si vážíme spolupráce společnosti SYNLAB a ADP – SANCO.
