Rozhovor s odborným zástupcem pro genetická vyšetření laboratoře CUBE RNDr. Ing. Bc. Libor Staněk, PCTM
Genetice se věnujete celý svůj profesní život. Co vás k tomuto oboru přivedlo a co vás na něm nejvíce zajímá?
Životní cesta je málokdy přímá, většinou se točí oklikou za přispění mnoha náhod. Ta moje laboratorní začala u fyziologie, kterou jsem vystudoval, protože je dle mého názoru základem medicíny. Následně jsem nastoupil na ústav biochemie lékařské fakulty, čímž jsem se dostal k lipidům a výzkumu buněčných membrán. Shodou zmiňovaných okolností se pak uvolnilo místo na ústavu patologie, kde jsem propadl světu molekulární patologie. Zhruba takto by se dala stručně popsat má cesta k molekulární onkologii, a s ní související genetikou, která trvá již přes deset let.
Co se ve vašem oboru za posledních deset let posunulo nejvíce dopředu?
Oblast molekulární onkologie je obecně velice širokým a rychle se rozvíjejícím oborem. Největší pokrok poslední doby zasáhl oblast prediktivní diagnostiky a s ní související biologické léčby, dále také imunoterapii a genovou terapii. Díky znalostem aberací některých genů je možné specifikovat prognózu onemocnění či průběh onemocnění. Dobrým příkladem je třeba léčba onkologických pacientů. U nich lze predikovat konkrétní molekuly jako terapeutické monoklonální protilátky či inhibitory tyrosinkináz tak, aby pacient z léčení co nejlépe profitoval. Jako další příklad můžu uvést imunoterapii v onkologii solidních nádorů prostřednictvím checkpoint inhibitorů, novinek je ale celá řada.
V poslední době se hodně mluví o rozvoji tzv. personalizované medicíny, přiblížil byste nám, jaké jsou výhody takových léčebných a diagnostických postupů?
Hlavním přínosem personalizované medicíny je to, že je ušita na míru konkrétnímu jedinci, což činí její postupy účinnější. Na standardní léčbu reaguje každý pacient jinak, u některého může vyvolávat negativní vedlejší účinky, na jiného nemusí zapůsobit vůbec. Personalizovaná medicína bere v potaz individuální charakteristiky jednotlivců, jako jsou genetické dispozice a celkový zdravotní stav. K získání co nejpřesnějších informací o pacientovi musí lékař zajít až na molekulární úroveň a poznatky sdílet v týmu odborníků na všech úrovních od diagnostiky až po terapii. Následně je možné upravit diagnostické i léčebné postupy dle specifik konkrétního pacienta a jeho onemocnění.
Ve kterých oborech se personalizovaná medicína využívá?
Uplatňuje se především v onkologii, kde jsou postupy léčby voleny na základě zkoumání vnějších projevů lidského genomu na molekulární úrovni, tzv. biomarkerů. Nádory, které mohou z vnějšího pohledu působit identicky, se při zkoumání na molekulární úrovni mnohdy liší. Testováním biomarkerů zjistíme, jak se bude onemocnění vyvíjet a jak bude pacient na léčbu reagovat. S tím souvisí další výhoda personalizované medicíny, kterou je zvýšení bezpečnosti léčby. Znalost molekulární struktury nádoru umožňuje lékaři předepsat odpovídající počet cyklů chemoterapie či ozařování i jeho intenzitu, čímž nedochází ke zbytečnému poškozování zdravé tkáně a zatížení pacienta.
Na kterých pracovištích jsou postupy personalizované medicíny využívány?
V dnešní době je personalizovaná medicína doménou a bodem zájmu převážně velkých pracovišť, jako je například Masarykův onkologický ústav nebo tzv. KOC, Komplexní onkologická centra. Jejich snahou je vytvořit suprakonziliární tým, jehož součástí jsou všechny potřebné odbornosti, od molekulárního biologa a patologa přes genetika, chirurga, onkologa, radioonkologa až po odborníka na zobrazovací metody a specialistu dle typu nádoru, tedy pneumologa, gynekologa, gastroenterologa a podobně.
Laboratoře SYNLAB mají špičkové vybavení, jaké typy genetických chorob a mutací dokážete diagnostikovat?
Provádíme širokou škálu molekulárních analýz. Stěžejní je ale molekulární a cytogenetická diagnostika leukemií včetně sledování minimální reziduální choroby. Portfolio laboratoře zahrnuje dále molekulárně genetická vyšetření celiakie – HLA DQ2/DQ8, ankylozující spondylitidy – HLA B27, laktózové intolerance – polymorfismus genu LCT, farmakogenomiky, hematologická vyšetření trombofilních markerů nebo hemochromatózy. Naší snahou je toto spektrum dále rozšiřovat, a to zpřístupněním oblasti vyšetření, která není hrazena ze zdravotního pojištění. Jedná se například o analýzy v oblasti onkologie solidních nádorů, a to jak na úrovni screeningu, tak molekulární diagnostiky.
SYNLAB ve spolupráci s klinikami Fakultní nemocnice Královské Vinohrady zavádí dvě nová molekulární vyšetření pro pacienty, kteří mají diagnostikován karcinom močového měchýře nebo děložního hrdla. Co je možné pomocí těchto vyšetření zjistit?
Na solidní nádory zaměřujeme pozornost ve dvou rovinách. První rovinou je snaha o rutinní provádění screeningových vyšetření pro včasné zachycení onemocnění. Jako příklad lze uvést screening kolorektálního karcinomu na základě epigenetických změn analýzou metylace genu pro septin 9. Díky včasné diagnóze se signifikantně zvyšuje šance na úplné vyléčení. Druhou rovinou je pak diagnostika. V tomto kontextu zavádíme test metylací u karcinomu děložního čípku HPV pozitivních pacientek s nespecifickou cytologií a test na přítomnost karcinomu močového měchýře na základě detekce metylací informativních genů.
Mohl byste více rozvést význam takzvaných metylací při karcinogenezi děložního hrdla a jaký vliv budou mít vaše poznatky pro ženy při plánování těhotenství?
U pacientek, které mají lézi CIN I či CIN II, laicky řečeno, mají nespecifickou cytologii, ale jsou HPV pozitivní, což znamená, že mají velký předpoklad k tomu, aby měly karcinom děložního čípku, se běžně provádí konizace. Naším cílem je zavedení upřesňující diagnostické metody – metylačního testu. Díky němu můžeme vyloučit výskyt abnormální metylace v těle. Znamená to, že je pacientka v pořádku, nebudou exprimovány proteiny časné fáze E5 a E6 na základě HPV infekce a s velkou pravděpodobností dojde k odhojení. Následně je sice nutné sledovat průběh hojení, ovšem bez nutnosti použití invazivních metod, které mohou otěhotnění komplikovat.
Dokázal byste odhadnout další směr vývoje personalizované medicíny? Kam se bude posouvat laboratorní diagnostika na molekulární a genetické úrovni?
Zajímavostí a trendů, kterými by se mohla molekulární diagnostika inspirovat, je celá řada, ale jak říkám i svým studentům, naše diagnostické přání „začíná a končí“ s terapeutickými možnostmi klinické medicíny. Co si z toho tedy odnést? Je naprosto nutné udržovat krok s nejmodernějšími trendy všech pilířů medicíny, nejdůležitější ale zůstává základní a aplikovaný výzkum. Z pohledu personalizované medicíny je nutná optimalizace léčebných a diagnostických postupů u konkrétního pacienta za využití moderních sofistikovaných metod. A to proto, aby mohla být prezentována jako správná diagnostika a léčba pro správného pacienta ve správném čase, což je možné pouze na základě detekce molekulárních změn.
Z vašich odpovědí je zřejmé, že vaše práce je i váš celoživotní koníček. Máte čas i na jiné záliby?
Rád trávím volný čas se svými dětmi. Každá chvíle, kterou jim věnuji, mě obohacuje a posiluje. Rád si také přečtu jakékoliv novinky ze všech oborů medicíny nebo cokoli z oblasti astrofyziky, teologie a filozofie. Dřív jsem se hodně věnoval herpetologii, ale na to už není ani čas ani prostor.
RNDr. Ing. Bc. Libor Staněk, PCTM
je odborným zástupcem pro genetická vyšetření laboratoří synlab czech, v minulosti působil jako vedoucí laboratoře synlab genetics. Jeho hlavním zaměřením je molekulární onkologie a personalizovaná medicína. V Ústavu histologie a embryologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy vyučuje histologii. Dále vyučuje genetiku a molekulární biologii a podílí se na výzkumu na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.
