Dejvická laboratoř SYNLAB CUBE, která provádí široké portfolio molekulárních analýz z oblasti lékařské mikrobiologie, parazitologie, virologie a mykologie, má od března 2019 novou posilu. Je jí lékař a přední specialista v oboru mikrobiologie MUDr. Filip Prusík. Vykonává zde, mimo jiné, funkci zástupce vedoucí. Jaká byla jeho cesta životem až do laboratoře SYNLAB, čím se zabývá a proč se rozhodl pracovat právě tady, nám sdělil v exkluzivním rozhovoru pro čtvrtletník Synlabianer.
Pane doktore, co vás přivedlo k oboru a jaká studia jste absolvoval?
Lásku k medicíně jsem pravděpodobně zdědil po svých předcích. Naše rodinná lékařská a medicínská historie sahá hluboko. Pradědeček se jako praktický a rodinný lékař rodu Colloredo-Mannsfeld podílel na léčbě spisovatele Karla Čapka, který často pobýval ve svém letním sídle ve Staré Huti u Dobříše. Má studia tak nemohla začít na příznačnějším místě než na Gymnáziu Karla Čapka ve městě Dobříš, kde jsem s rodiči žil a se svou rodinou žiji dodnes. Po maturitě v roce 1995 jsem nastoupil na 2. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. První praktické zkušenosti v oblasti bakteriologie a klinické mikrobiologie jsem začal nabírat již během 4. ročníku studia, a to v Ústavu lékařské mikrobiologie spadajícím pod 2. lékařskou fakultu UK, kde jsem spolupracoval na bakteriologickém výzkumu. Současně jsem se již jako student podílel na výuce medicíny. Studium obecného lékařství jsem úspěšně dokončil v roce 2001 a poté nastoupil jako asistent a sekundární lékař na oddělení lékařské mikrobiologie a antibiotického centra do Ústavu lékařské mikrobiologie. Nutno podotknout, že s odhalením tajů antibiotické politiky mi zde pomáhal doc. MUDr. Otto Lochman, a hlavně tehdejší primář a pozdější přednosta MUDr. Otakar Nyč, Ph.D.
Díky studiu antibiotické politiky jste prý strávil tři roky ve Velké Británii? Na čem jste s tamními kolegy pracoval?
Do Velké Británie jsem odjel jako klinický mikrobiolog a antibiotický konziliář v roce 2006, abych pomohl s řešením problému s rozšířením bakterie Clostridium difficile, která způsobuje závažné střevní infekce. Kvůli neznalosti antibiotické rezistence se toho roku ve zdravotnických zařízeních na území Velké Británie nekontrolovatelně rozšířila a onemocnělo jí zhruba 30 000 lidí, z toho poté odhadem 7 000 nákaze podlehlo. Až do roku 2009 jsem zde působil jako konzultant v různých velkých nemocnicích. Asi nejdelší čas jsem strávil v Severním Irsku, kde jsem externě vyučoval na místní lékařské fakultě. Budoucí lékaře jsem tam učil převážně orientaci v problematice antibiotické rezistence a politice předepisování antibiotik.
Nelákalo vás v Anglii zůstat?
Lákalo, ale vzhledem k tomu, že jsem odcestoval s celou rodinou a ani já, ani žena jsme ještě neměli dokončené vzdělání, uznali jsme, že bude lepší se vrátit. Já jsem si tehdy dodělával atestaci na mikrobiologa a žena v dermatologii. Dokončení studia v Anglii by bylo složité, stejně jako celý život tam. Dcera už sice chodila do školy, syna ale hlídala chůva, které jsme manželka i já odevzdávali velkou část svého platu.
Co vaše učitelská praxe?
K učení jsem se dostal už během studia na 2. lékařské fakultě. Od roku 2010, tedy po návratu do České republiky, jsem až do letošního března vyučoval na 3. lékařské fakultě UK. Vzhledem k mé dobré znalosti angličtiny a schopnosti v tomto jazyce přednášet byli mými studenty převážně posluchači „anglické paralelky“. Jednalo se především o Nory, Řeky, Španěly, Portugalce a Izraelce.
V zimě letošního roku jste opustil funkci primáře mikrobiologického oddělení Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a začal pracovat jako klinický mikrobiolog v oddělení bakteriologie dejvické laboratoře SYNLAB CUBE. Proč jste se rozhodl přesunout právě sem?
Laboratoř CUBE patří ze strany vybavení k úplné špičce, v České republice byste podobnou hledali jen stěží. A nejde jen o to, že disponuje nejnovějšími přístroji, jako je například hmotnostní spektrometr nejnovější generace MALDI-TOF BIOTYPER, díky nimž můžeme vzorky vyšetřit precizně. Máme tu také velký počet kolegů lékařů atestovaných v různých oborech, se kterými si vzájemně předáváme poznatky a zkušenosti. To nám ve výzkumech velmi pomáhá. Objem přijímaného materiálu ke zkoumání je navíc větší než v jakékoli naší fakultní nemocnici. Jen na oddělení bakteriologie denně otestujeme zhruba 1200 vzorků. Další výhoda je propojenost laboratoří. Například v Brně máme certifikovanou a znalou laboratoř v produkci vakcín, takže když některý z našich lékařů chce, abychom provedli vyšetření vakcíny, pošleme vzorek právě tam. Prakticky žádná jiná laboratoř tuhle službu nemá. A jak jsem již psal v úvodníku, ze strany ovlivňování spotřeby antibiotik v České republice má bakteriologická laboratoř SYNLAB CUBE větší váhu i možnosti než laboratoře přičleněné k nemocnicím. Pracovat v takových podmínkách je pro klinického mikrobiologa sen a moc se těším na postupné realizování plánu plné automatizace.
Je vůbec možné, aby byla laboratoř plně automatizována?
Ano, tedy až na oddělení mikrobiologie. Například biochemik dneska prakticky vůbec nemusí být v laboratoři, stačí mu v podstatě vzdálený přístup do systému. My mikrobiologové musíme být na místě, v našem oboru je důležitý lidský faktor. Zatímco biochemici s nadsázkou řečeno vloží zkumavku do přístroje a čekají na výsledek, u nás je důležité zkoumání okem odborníka a uplatnění jeho zkušeností pro to, co ve vzorku dokáže vidět. Stejně tak, jak je důležitý osobní dojem, je důležitá i komunikace s kolegy, se kterými se o vzorcích neustále radíme. Říkáme si: „Bude tam tohle, do zítřka tam dej tohle a podle toho empiricky nastavíme antibiotika.“😊 Takže tady ta automatizace úplně možná není. Pomůže nám ale hodně v tom, že moderní stroje dokáží kolonie ve vzorcích extrémně zvětšit a my v nich tak můžeme vidět daleko více detailů. Plná automatizace je sice již dostupná, bude ale ještě nějakou dobu trvat si ji osvojit.
Na jakých výzkumech s kolegy aktuálně pracujete?
Kolega Libor Staněk, dle mého názoru špičkový český vědec, dělá několik výzkumů. Aktuálně se jedná například o výzkum karcinomu děložního čípku a karcinomů hlavy a krku. Právě poslední zmiňované jsou v některých případech asociované s infekcí papilomavirem. Tento poznatek chceme ve výzkumu uplatnit a odlišit od případů, kde se karcinom nerozvinul z důvodů špatného životního stylu. Tyto aspekty mají totiž velký vliv na prognózu a léčbu pacienta.
Libor pracuje také na výzkumu viru, který způsobuje infekční mononukleózu, známého EBV. Dnes už je téměř prokázáno, že je spojen s karcinomem žaludku. Do nedávna se předpokládalo, že karcinom žaludku mají lidé, kteří jedí příliš mnoho „uzených“ věcí. Dále se na jeho vzniku může podílet bakterie helicobacter pylori, za jejíž objev byla udělena poslední Nobelova cena. Tato bakterie může být buď hodná, nebo zlá, což je zapotřebí zjistit. Potvrdí-li se, že se jedná o tu zlou, musí se pro zabránění rozvoje nádoru žaludku co nejdříve léčit. Jedná se pak o jeden z příkladů, kdy proti nádoru pomáhají antibiotika.
Co dalšího v laboratoři zkoumáte?
Celostátně se podílíme na monitorování antibiotické rezistence, účastníme se programu sběru dat ohledně přehledu citlivosti rezistence a hlášení chorob, které podléhají hlášení. Když se lidé něčím nakazí, vzorek většinou nakonec putuje k nám, právě proto, že se podílíme na tvoření systému nákaz a jejich hlášení. Při nálezu kontaktujeme příslušné hygienické stanice a lékaře, kteří mají v našich smluvních nemocnicích na starosti hygienu.
Mimo jiné se ve vašich výzkumech zabýváte také importovanými nemocničními nákazami. Jak mohou lékaři takové cizí nákazy odhalit? Lze odhalit i nákazy dosud neprojevené?
Lékaři by měli v první řadě odebírat cestovatelskou anamnézu. Vyzpovídat pacienta tak, aby zjistili, kde a jak se mohl v zahraničí nakazit. Poté je nutné odebrat pacientovi vzorek krve či jiného biologického materiálu a poslat ho i s anamnézou na vyšetření do laboratoře, kde zváží veškeré možnosti nákazy. Naše databáze obsahuje nepřeberné množství různých bakterií a virů, které s odebraným vzorkem porovnáváme, a je velice nepravděpodobné, že by se objevila nemoc, která se v naší laboratoři ještě nezkoumala.
Jaké jsou nejčastější nemoci, které si člověk může přivézt z dovolené?
Ze zahraničí si většinou přivezete běžné nachlazení. Důvod je jasný – klimatizace. Typické je také spálení od sluníčka a průjmy. S největší pravděpodobností si zkrátka přivezete něco, co je naprosto běžné.
Co raritní nákazy? S jakými jste se setkal?
Z mé předchozí odpovědi vyplývá, že importovaná nákaza se nerovná nákaza raritní. V zahraničí se většinou pobývá v hotelových komplexech, kde se úzkostně dbá na hygienu. Takzvaní „baťůžkáři“ mohou samozřejmě dovézt lecjakou zajímavost. I na diagnostiku takových raritek má ale naše laboratoř špičkové vybavení a odborné zázemí v podobě kolegy Valkouna a jeho týmu.
Chtěl byste prostřednictvím tohoto rozhovoru něco vzkázat ostatním odborníkům?
Jen malé doporučení. Dříve než začnete léčit, začněte diagnostikovat. Nedávejte pacientům antibiotika naslepo bez odběru vzorků. Léčba bez diagnostiky vede k rozmachu antibiotické rezistence a mnohdy i delšímu průběhu léčené nemoci. Nikdy se prosím nerozpakujte s kontaktováním své mikrobiologické laboratoře. Rádi vám vždy poradíme s odběrem příslušného vzorku i s antibiotickou strategií.
Máte nějaký volný čas, pane doktore? Jak s ním nakládáte?
Můj volný čas rovná se hlavně děti a fotbal. V zimě se pak dále věnuji florbalu a běžkám, v létě kolu a především tenisu. Dříve jsem tenis dokonce trénoval a přivydělával si tím při studiu a později i při práci. Dnes už mám čas a energii jen na trénování vlastních dětí.
MUDr. Filip Prusík je zástupcem vedoucí laboratoře SYNLAB CUBE od července 2019. Vystudoval 2. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a po dokončení studia obecného lékařství složil úspěšně dvě atestace z lékařské mikrobiologie. Šest let vykonával funkci primáře mikrobiologického oddělení Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Aktuálně se podílí na národním sběru dat ohledně antibiotické rezistence, zkoumá infekce a zabývá se problematikou importovaných nákaz. Jeho hlavní zálibou je řešení nákaz spojených se zdravotní péčí. Využívá při tom svých zkušeností z předešlého působení ve FN Motol, FNKV a působení ve Velké Británii.
