Pozor na změny v zákonech

I poslední čtvrtletí uplynulého roku přineslo nejednu změnu v české legislativě, mnohé z nich se přitom dotýkají i práce lékařů či zdravotnického personálu. Jaké jsou hlavní legislativní změny? Na co si dát pozor, a co je dobré vědět?

Od konce srpna 2016 je v platnosti paragraf 45 zákona 372/2011 Sb., O zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Nově tak mají lékaři povinnost na žádost pacienta, kterému poskytují následnou nebo dlouhodobou lůžkovou péči pro tutéž nemoc nebo úraz trvající, včetně následné nebo dlouhodobé lůžkové péče poskytované předchozími poskytovateli, nepřetržitě déle než 60 dnů, vydat písemné potvrzení o této skutečnosti, a to pro účely řízení příspěvku na péči podle zákona o sociálních službách.

K 12. září 2016 nabyla účinnosti vyhláška o minimálních požadavcích na studijní programy všeobecné lékařství, zubní lékařství, farmacie a na vzdělávací program všeobecné praktické lékařství, označovaná jako vyhláška č. 187/2009 Sb. Hlavním významem změny je její harmonizace s evropskou legislativou. Obsahuje ale také některé další dílčí změny, jako je specifikace studijního programu farmacie, či upřesnění vzdělávání lékařů.

Jen o pár dní později vstoupila v platnost vyhláška č. 346/2015 Sb., o postupu při určování výše náhrady a bolest a ztížení společenského uplatnění vojáků. Určuje nové náhrady pro vojáky a upřesňuje některé diagnózy.

Změny doznala perem legislativců také prevence, zakotvená ve vyhlášce č. 70/2012 Sb. Ta nabyla účinnosti 17. října 2016 a mimo jiné vyjma preventivních vyšetření kardiovaskulárních onemocnění doplňuje o plicní onemocnění. Dotčený paragraf ale doznal také dalších změn a nově tak zní následovně:

§ 2

Obsah a časové rozmezí všeobecné preventivní prohlídky

Všeobecná preventivní prohlídka se provádí vždy jednou za 2 roky, zpravidla po uplynutí 23 měsíců po provedení poslední všeobecné preventivní prohlídky. Obsahem všeobecné preventivní prohlídky je

a) doplnění anamnézy včetně sociální, se zaměřením na její změny, rizikové faktory a profesní rizika; v rodinné anamnéze je zvláštní důraz kladen na výskyt kardiovaskulárních a plicních onemocnění, výskyt hypertenze, diabetes mellitus, poruchy metabolizmu tuků a nádoro- vých onemocnění, a na výskyt závislostí,

b) kontrola očkování,

c) kompletní fyzikální vyšetření včetně změření krevního tlaku, zjištění indexu tělesné hmotnosti a orientačního vyšetření zraku a sluchu; součástí všeobecné preventivní prohlídky je v rámci onkologické prevence zhodnocení rizik z hlediska anamnézy rodinné, osobní a pracovní, vyšetření kůže a u zjištěného podezření na riziko vyšetření per rectum, u mužů při pozitivní rodinné anamnéze nebo při přítomnosti jiných rizikových faktorů klinické vyšetření varlat, u žen od 25 let věku při pozitivní rodinné anamnéze na dědičný nebo familiární výskyt zhoubného nádoru prsu nebo přítomnosti jiných rizikových faktorů klinické vyšetření prsů, a to spolu s poučením o samovyšetřování,

d) vyšetření moči diagnostickým papírkem,

e) kontrola a zhodnocení výsledků dalších předepsaných preventivních vyšetření, a pokud nebyly v předepsaných termínech provedeny, jejich zajištění; preventivními vyšetřeními jsou:

1. laboratorní vyšetření koncentrace celkového cholesterolu, HDL-cholesterolu, LDL-cholesterolu a triacylglycerolů, a to při první všeobecné preventivní prohlíd- ce po ukončení péče u poskytovatele v oboru praktický lékař pro děti a dorost a dále ve 30, 40, 50 a 60 letech věku,

2. laboratorní vyšetření glykemie při první všeobecné preventivní prohlídce po ukončení péče u poskytovatele v oboru praktický lékař pro děti a dorost a dále ve 30 letech věku a od 40 let věku ve dvouletých intervalech od posledního vyšetření,

3. vyšetření EKG ve 40 letech věku, dále pak ve čtyřletých intervalech,

4. stanovení okultního krvácení ve stolici speciálním testem u osob od 50 let věku; od 55 let věku je toto vyšetření možné nahradit doporučením k provedení screeningové kolonoskopie jednou za 10 let; jestliže žena absolvovala vyšetření podle § 7 písm. k) v období kratším než uvedené intervaly a je k dispozici jeho výsledek, vyšetření se nezajišťuje,

5. u žen od 45 let věku ověření, zda je k dispozici výsledek screeningového mamografického vyšetření z posledních 2 let; není-li výsledek tohoto vyšetření k dispozici, lékař doporučí provedení tohoto vyšetření a nezbytných doplňujících vyšetření,

6. laboratorní vyšetření sérového kreatininu a odhad glomerulární filtrace u pacientů trpících diabetem, hypertenzí nebo kardiovaskulárními komplikacemi od 50 let věku ve čtyřletých intervalech.

Zásadní úpravy se přitom dočkal také následující třetí paragraf tohoto zákona, do kterého byly také doplněny některá důležitá preventivní vyšetření. U dětí v rámci preventivních prohlídek ve věku 7, 9, 11 a 13 let věku tak nově dochází například k provedení vyšetření za účelem včasné diagnostiky poruch autistického spektra, vyšetření koncentrace celkového cholesterolu, HDL-cholesterolu, LDL-cholesterolu a tria-cylglycerolů, vyskytuje-li se v rodinné anamnéze do 55 let věku ischemická choroba srdeční, infarkt myokardu, angina pectoris, náhlé cévní mozkové příhody nebo hyperlipoproteinemie.

Kromě legislativních změn, které se týkají přímo zdravotnictví, připomínáme také některé další změny, ke kterým v této oblasti došlo – například Zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce 297/2016 Sb., Zákon o zadávání veřejných zakázek (č. 134/2016 Sb.), a vyhláška č. 260/2016 Sb. o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody. I ty mohou mít vliv na činnost lékařů či pracovníků ve zdravotnictví.

Autor:
Zdeněk Soudný

  •  
  •  

Čtěte dále