Autoři: Mgr. Magdalena Uzlíková, Ph.D. 1, MUDr. Stanislav Reif2, Mgr. Jitka Fojtů1, Mgr. Olga Svobodová1 a RNDr. Antonín Valkoun, CSc.1
1 synlab czech s.r.o., Laboratoř CUBE, Evropská 178, Praha 6
2 Gastroenterologie, Stroupežnického 6, Praha
Úvod a charakteristika onemocnění
Amébové onemocnění, jehož původcem je Entamoeba histolytica, je obvyklé v tropických a subtropických oblastech s nízkým hygienickým standardem, avšak vyskytuje se ojediněle i v mírném pásmu. Ve světě je uváděno cca 50 milionů infikovaných, z nichž až 100 tisíc na amébózu každý rok zemře (1). Člověk se nejčastěji nakazí pozřením cyst obsažených ve vodě nebo potravě konta- minované lidskými fekáliemi. Možná je však také nákaza Cystami nebo vegetativními stádii (tzv. trofozoity) při některých sexuálních praktikách. Ve střevě se z cyst uvolňují trofozoiti, kteří se živí bakteriemi, množí se binárním dělením a tvoří další cysty, které odcházejí se stolicí do vnějšího prostředí a jsou zdrojem další nákazy (2).
U většiny infikovaných osob probíhá nákaza asymptomaticky a jen u asi 10 % se rozvíjejí obvykle do roka po nákaze klinické symptomy. Ke klinickým projevům patří kolitida, dyzenterie nebo mimostřevní infekce. Dyzenterické formy se vyznačují četnými stolicemi – uvádí se až 30 denně, průběh je zpravidla afebrilní, ve stolici se nachází krev a hlenohnis, stolice bývají s křečemi, plynatostí a bolestmi v žaludeční krajině – obdobně jako při jiných enteritidách. Chronickou infekci je obtížné odlišit od funkčních střevních poruch – objevuje se nevolnost, střídavé stolice, plynatost. Komplikací mohou být střevní striktury, perforace, tvorba abscesu. Dále je možnost kožního a genitálního postižení. V endoskopickém obraze je typickým projevem amébový vřídek, vícečetný s intaktním okolím, čímž se odlišuje od idiopatické (ulcerozní) proktokolitidy (3, 4).
.
Čtyřjaderná cysta E. histolytica ve stolici obarvená trichromem (měřítko 10 µm).
Mimostřevní infekce se nejčastěji projevu je jako jaterní absces, kam se améby po porušení střevní sliznice dostávají pravděpodobně hematogenně přes portální systém. U většiny pacientů s mimostřevní infekcí již nejsou améby ve střevě přítomny. Kromě jaterní lokalizace je poměrně častá pravostranná infiltrace plic, která může poukazovat na rupturu jaterního abscesu a přechod améb přes bránici. S tím spojené dýchací obtíže, bolest na hrudi a kašel, mohou vést k chybné diagnóze bakteriální pneumonie. Velmi vzácně, tedy u méně než 0,1 % pacientů s jaterním abscesem dochází i ke vzniku mozkového abscesu.
Klinické příznaky jsou v těchto případech dramatické, velmi rychle progredují a u více než poloviny pacientů končí smrtí (1).
Laboratorní diagnostika
Pro laboratorní diagnostiku amébové dysentérie se používá čerstvá stolice (do 2 hodin po defekaci), aspirát nebo bioptický materiál, kde se pátrá po pohyblivých trofozoitech přímo v nativním preparátu nebo trvalém preparátu barveném trichromem. Do rutinních laboratoří jsou však pro diagnostiku nejčastěji zasílány stolice, které nejsou úplně čerstvé. V těchto případech je vhodné zaslat tři vzorky odebrané v různých dnech pro zvýšení pravděpodobnosti záchytu. V nich se po zkoncentrování flotací v roztoku síranu zinečnatého pátrá po amébových cystách. Pro odlišení rodu Entamoeba od jiných střevních améb přítomných u člověka (5) je nutné připravit trvalý preparát obarvený trichromem, který umožní detailnější morfologickou analýzu.
Druh Entamoeba histolytica je však morfologicky neodlišitelná od jiných nepatogenních druhů E.dispar a E.moshkovskii. Všechny tři druhy mají velikostně stejné 4-jaderné cysty s charakteristickým jadérkem. V současné době je pro jejich odlišení úspěšně využívá metoda PCR, která amplifikuje druhově specifický úsek genu pro malou ribozomální podjednotku. Se zavedením molekulárních metod se prokázalo, že většina dříve uváděných pozitivních nálezů E. histolytica byly ve skutečnosti E. dispar (1).
Při podezření na mimostřevní infekce, kdy ve střevě již nemusejí být přítomny cysty améb, má významnou roli serologické vyšetření (nepřímá hemaglutinace nebo ELISA) a zobrazovací metody (rentgen, sonografie, CT, magnetická rezonance).
V posledních letech se využívají také imunochromatografické testy (tzv. rapid testy) založené na detekci antigenu E. histolytica ve stolici. Mají poměrně vysokou specificitu a citlivost a výhodné je jejich použití v podmínkách, kde není k dispozici kvalifikovaný personál nebo přístrojové vybavení (6).
Kazuistika
Pacient (ročník 1957) je cestovatel, který často navštěvuje Indii, kde přichází do těsného kontaktu s místní populací a pohybuje se v prostředí mimo civilizační vymoženosti. Naposledy se vrátil v prosinci 2019. Po návratu se objevila krev ve stolici, zároveň pentlicovitá stolice, někdy jen voda s krví, bolesti neměl. Teploty také neměl.
Měsíc po návratu byl pacient vyšetřen na gastroenterologii, poslední 4 dny před vyšetřením nepozoroval krev vůbec, stolice byla normalizována. Byla provedena kolonoskopie se závěrem: Aftopapulozní zánět v oblasti cékoascendens a dolního rekta. Nález nevylučuje možnost crohnovské kolitidy, kterou je nutno diferenciálně odlišit od diagnózy infekční etiologie. Histologický nález odpovídal kolitidě infekčního typu.
První materiál pro parazitologické vyšetření byl z gastroenterologie poslán 10. 2. 2020. V naší laboratoři parazitologie byly zjištěny ve flotaci cysty améb a po obarvení trichromem se ukázalo, že se jedná o cysty 4-jaderné (obr. 1). Proto byl materiál předán na naše oddělení molekulární detekce patogenů pro potvrzení nebo vyloučení přítomnosti
E. histolytica. Izolace DNA ze vzorku stolice byla provedena kitem QIAamp DSP DNA Blood Mini Kit (Qiagene), pro PCR reakci byl využit kit Crypto+Giardia+Entamoeba (Vitassay), který umožňuje detekci tří různých protozoí metodou multiplex real-time PCR. PCR reakce proběhla na přístroji RotorGene Q (Qiagene) a příslušným softwarem byly vyhodnoceny výsledky. Metodou PCR byla potvrzena přítomnost E. histolytica
(Ct 19), přičemž negativní, pozitivní i interní kontroly vyhovovaly požadavkům testu (obr. 2).
Pacient byl s laboratorním výsledkem a nálezem z gastroenterologie předán na Kliniku infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce. Zde byl nález potvrzen a zahájena následující léčba: Entizol 250 mg tbl. p.o. 3 tbl á 8 hodin na
14 dní, Doxybene 200 mg tbl. p.o. 1 tbl á 24 hodin na 7 dní, poté (po Doxybene) začne
k Entizolu užívat Endiaron 1 tbl. po 8 hod (10-14 dnů). Po týdnu na terapii pacient udával, že se cítí zcela zdráv, netrpí bolestmi břicha ani jinými střevními obtížemi.
Diskuse a závěr
V našich podmínkách bývají závažná parazitologická onemocnění vzácná, a proto nebývají vyšetření ani často požadována. V případě nejasného výsledku vyšetření je však vhodné parazitární etiologii vyloučit nebo potvrdit, jak ukazuje i tento případ. Důležitá je v těchto případech podrobná cestovatelská anamnéza. V naší laboratoři jsme v posledních dvou dekádách zaznamenali amébové onemocnění střeva jen dvakrát.
V minulosti jsme zachytili i případ amébového jaterního abscesu s velmi rychlým průběhem, který byl proto řešen chirurgickým zásahem v kombinaci s antibiotiky (7). V současné době je u mimostřevních infekcí více doporučována konzervativní léčba.
Zde uvedený případ je příkladnou ukázkou dobré spolupráce mezi klinickými pracovišti a laboratoří, jakož i správným řešením případu pomocí klasické parazitologie a na ní navazujícími metodami molekulárními.
Literatura
- Stanley SL Amoebiasis. Lancet. 2003;361(9362):1025-1034. doi:10.1016/S0140- 6736(03)12830-9.
- https://cdc.gov/dpdx/amebiasis/index.html
- Mařatka Z. Klinická gastroenterologie. Praha: Avicenum,
- Havlík J. Infektologie Učebnice pro lékařské Praha: Avicenum, 1990
- Jírovec Parasitologie pro lékaře. 3., přeprac. a rozš. vyd. Praha: Avicenum, 1977.
- Saidin S, Othman N, Noordin Update on laboratory diagnosis of amoebiasis. Eur J Clin Microbiol Infect Dis. 2019;38(1):15-38. doi:10.1007/s10096-018-3379-3.
- Kostrhun L, Valkoun A, Hanuš K. Případ akutní importované amebózy Vojenské zdravotnické listy. 1991; LX (3):115-118.
Průběh nárůstu fluorescence real-time PCR v lineární škále: negativní kontrola (zelená), pozitivní kontrola (červená), pacient (hnědá).