ÚVOD A EPIDEMIOLOGIE
Karcinom prostaty celosvětově vykazuje narůstající charakter. Podle statistických údajů je nejčastějším nádorovým onemocněním mužů v rozvinutých zemích a po karcinomu plic druhou nejčastější příčinou úmrtí z onkologických důvodů, což podněcuje snahu o základní i klinický výzkum, zájem odborných lékařů a transparentní management tohoto vážného onemocnění. Což přináší své ovoce, neboť úmrtnost na karcinom prostaty je totiž více než třikrát nižší. Takto výrazný rozdíl je dán pravděpodobně na jedné straně možností vyšetření prostatického specifického antigenu (PSA) v rámci preventivních prohlídek a také moderní léčbou na straně druhé. Značná pozornost je tedy jako u všech nádorových onemocnění zaměřena na diagnostiku a screening. Protože stále velkou část nemocných lze zařadit do tzv. šedé zóny, u které je těžká rozhodovací situace, zda provést invazivní biopsii, či pacienta nadále pouze sledovat. Snahou je tedy zavést a využívat diagnostické metody, které nejen umožní včasný záchyt, ale také zachytí pacienty, kteří opravdu potřebují léčbu.
V ČR dle údajů Národního onkologického registru počet nově zachycených karcinomů prostaty v 75,07 případů na 100 000 mužů a úmrtnost 12,71 případů na 100 000 mužů. Za posledních třicet let se celkové pětileté přežití na toto onemocnění zvýšilo z 68 % na současných téměř 100 %; to znamená, že naprostá většina pacientů po pěti letech od diagnózy svého onemocnění stále žije.
SOUČASNÉ MOŽNOSTI A TRENDY BUDOUCNOSTI
Současné tendence v léčbě pacientů s karcinomem prostaty zvyšují potřebu spolehlivých biomarkerů, které pomáhají při rozhodování v náročném klinickém prostředí. Během posledního desetiletí bylo publikováno několik nových biomarkerů, jako například PHI, 4K skóre, SelectMDx, ConfirmMDx, PCA3, MiPS, ExoDX, mpMRI a prognostické OncotypeDX GPS, Prolaris, ProMark, DNAploidy, Decipher, které jsou ve světě více či
méně používány. Dále se pozornost zaměřuje na možnosti tekuté biopsie atd., přesto lze spíše podotknout, že se jedná stále o diagnostiku budoucnosti v rámci rutinního využití.
V současnosti se ovšem nejvíce uplatňují klinické parametry, jako je hodnota prostatického specifického antigenu (PSA), zobrazovací diagnostika a histopatologické skóre (např. Gleasonovo skóre) umožňují určitou stratifikaci rizika, ovšem neumožňující jednoznačné vyjádření o prognóze jednotlivého pacienta. To by mohlo vést na jedné straně ke zbytečné léčbě, ale na druhé straně také k odmítnutí potenciálně příznivé léčby a v konečném důsledku poškodit pacienta.
CO JE TO VLASTNĚ PSA
Prostatický specifický antigen (PSA) je bílkovina (enzym), který je tvořen v epitelu prostatických žlázek a jeho funkcí je ředění spermatu. Jeho největší koncentrace (lokalizace) je tedy v ejakuátu, jen malá část je uvolněna do krevního řečiště. Při poškození struktury buněk a žlázek se PSA dostává do krve ve vyšší míře a může tak upozornit na patologický proces v prostatě. Mezi tzv. pomocné odvozené hodnoty PSA patří poměr volného a vázaného PSA. Poměr nad 25 % se považuje za normální, poměr pod 10–15 % za vysoce podezřelý. Hodnota PSA je také závislá na věku a velikosti prostaty, proto je stanovena referenční mez hladiny PSA. U pacientů mezi 60 a 69 lety je hladina PSA 4,0 ng/ml ještě považována za normální stav, u mladších mužů se tato referenční hladina snižuje. Urolog tedy musí vzít do úvahy věk, velikost prostaty, celkový zdravotní stav a případný výskyt v rodině, aby mohl správně indikovat biopsii prostaty. Přibližně třetina pacientů s hodnotou PSA méně než 10 ng/ml bude mít v biopsii diagnostikován karcinom prostaty.
Novinkou v posledních letech je možnost vyšetření prekurzoru PSA, tzv. proPSA. Tato frakce PSA je ve zvýšené míře produkována nádorovými buňkami a rovnice využívající proPSA, PSA a volné PSA dává výsledek tzv. indexu zdraví prostaty (prostate health index – PHI). Hodnota PHI nad 30–40 může být známkou přítomnosti KP u daného pacienta. Toto vyšetření (PHI) je již od roku 2017 hrazeno zdravotními pojišťovnami. Vyšetření PHI může být nápomocné při rozhodování o provedení biopsie prostaty, zvláště v případě negativního výsledku první biopsie a přetrvávající zvýšené hodnoty běžného PSA.
SOUČASNOST VYŠETŘENÍ PSA
A JEHO PŘÍNOS
Může se jevit, že samotný prostatický specifický antigen (PSA) má jako biomarker četné slabiny, například nelze rozlišit mezi karcinomem prostaty a benigní hyperplazií prostaty nebo mezi indolentním a agresivním karcinomem, což vede k nadměrné léčbě, zejména zbytečným biopsiím. PSA také často nedokáže přesně indikovat, kteří pacienti reagují na danou léčbu. Přesto je ovšem PSA jediným biomarkerem rakoviny prostaty, který urologové rutinně používají. Je tedy lépe hovořit jako o jediném specifickém biomarkeru onemocnění prostaty.
PSA ANO, ALE POZOR
Jedná se o jediný a specifický biomarker karcinomu prostaty, ale i zde je třeba uvést určitá specifika. Jeho hodnota sice může ukázat, zda daný muž má vyšší riziko vzniku či nosičství rakoviny prostaty, nicméně je třeba si uvědomit, že hladina PSA narůstá v průběhu života, ale také, že samotná hodnota PSA nemusí nutně souviset s karcinomem prostaty. Důvodem vyšších hladin PSA může být tzv. benigní hyperplazie prostaty, tj. s věkem související zvětšení objemu prostaty, zánět prostaty, stav po masáži prostaty, provedení cystoskopie či jiné vyšetření přes močovou trubici a řada dalších. Potvrzení nebo vyloučení nádoru prostaty lze tzv. biopsií prostaty, tj. provedením odběru vzorků z prostaty tenkou jehlou, zpravidla přes konečník.
ZÁVĚR
Plošným testováním PSA je diagnostikován rostoucí počet potenciálně indolentních karcinomů prostaty s nízkým rizikem. Podle současných evropských doporučení existují pro tyto pacienty různé možnosti léčby založené na důkazech a pro tuto rostoucí podskupinu pacientů je potřeba biomarkerů, které by zjednodušily proces rozhodování před léčbou. Kromě toho se zvyšují možnosti adjuvantní léčby pro pokročilá stádia nádorů a inovativní biomarkery by mohly být užitečné, při volbě nejpřínosnější léčebné strategie. PSA o tedy nekončí a pro budoucnost bude důležité zavedení dalších biomarkerů.
RNDr. Ing. Libor Staněk Ph.D., PCTM
Zástupce pro genetická vyšetření