Klíšťová encefalitida je nejčastější virovou infekcí lidí přenášenou členovci v Evropě a střední a východní Asii. V současné době je Česká republika zemí s nejvyšším počtem případů hlášené klíšťové encefalitidy v celé Evropské unii.
Ohniska klíšťové encefalitidy se vyskytují v biotopech se smíšenými a listnatými porosty, jednak v přírodě, ale i v některých lesoparcích, parcích, zahradách. Vlivem změn klimatu a charakteru krajiny se ohniska s rizikem nákazy posouvají i do vyšších nadmořských výšek a oblastí, kde se dříve nevyskytovala.
Onemocnění klíšťové encefalitidy má sezonní charakter od března do listopadu s maximem výskytu od května do září.
Průběh klíšťové encefalitidy je obvykle dvoufázový. První fáze trvá 2 až 7 dní, virus se nachází v krvi, nemoc probíhá pod obrazem chřipky, projevuje se zvýšenou teplotou, únavou, slabostí, bolestmi kloubů a svalů a bolestmi hlavy. První fáze klíšťové encefalitidy může někdy chybět, to znamená, že u části nakažených se onemocnění neprojeví nebo jsou přítomny jen lehké nespecifické příznaky.
Poté následuje období bez potíží dlouhé 4 - 10 dní, po němž nastupuje druhá fáze infekce projevující se postižením centrálního nervového systému. Typické onemocnění probíhá jako virový zánět mozkových blan (serózní meningitida) s bolestmi hlavy, světloplachostí, zánětem spojivek anebo jako zánět mozku (encefalitida) s poruchami spánku, paměti, koncentrace, rovnováhy, dezorientace, dochází k postižení hlavových nervů. Při postižení mozku a míchy (encefalomyelitis) se objevují obrny. Nejzávažnější je forma bulbocervikální, kdy dochází k selhání důležitých center v prodloužené míše, tato forma často končí smrtelně. Smrtnost na klíšťovou encefalitidu je v ČR < 1%.
Akutní fáze klíšťové encefalitidy trvá cca 2 – 3 týdny. Nemoc svým průběhem a následky dlouhodobě (až na několik měsíců) vyřazuje člověka z běžného života (absence ve škole, v práci, ve společenském životě). Po proběhlé nemoci jsou prokázány negativní dopady na zdraví formou poruch soustředění, přetrvávající bolesti hlavy, dlouhodobá únava, poruchy spánku, deprese, třes, poruchy rovnováhy, někdy i obrny končetin či obličeje.
Vlivy na průběh infekce jsou multifaktoriální, nepředvídatelné a neovlivnitelné. Jsou jak na straně viru (virulence daného kmene viru, infekční dávka) tak i na straně hostitele (věk, pohlaví, stav imunity nebo genotyp hostitele – např. TOLL like receptory).
Specifická antivirová terapie neexistuje, léčba je pouze symptomatická. Nejlepší formou prevence je očkování. Vakcína má vysokou účinnost, ale její efekt není dokonalý a v čase postupně klesá, tak jak klesá hladina vytvořených protilátek. Mluvíme o jejich postupném vyprchání nebo vyvanutí imunity.
Chránit očkováním proti klíšťové encefalitidě by se měli všichni, bez rozdílu věku. Ukazuje se, že nejméně se nechávají očkovat čeští senioři. Přitom právě pro ně bývá toto onemocnění mnohdy fatální. Často se také stává, že rodiče myslí na své děti, které nechávají proti klíšťové encefalitidě očkovat. Bohužel však sami rodiče zapomínají na to, že jsou to právě oni, kteří jsou vystaveni zvýšenému riziku komplikací a následkům tohoto onemocnění.
V současné době se v České republice k očkování používá inaktivovaná vakcína. Na trhu jsou pro dospělé k dispozici dvě očkovací látky: přípravek FSME-IMMUN 0,5 ml (výrobce společnost Pfizer) a přípravek Encepur (výrobce Novartis). Obdobně je tomu v případě očkování dětí, používají se přípravky FSME-IMMUN 0,25 ml a Encepur pro děti. Základní očkování se skládá ze tří injekcí, které se aplikují do svalu ramene, a to ve dny 0, za 1–3 měsíce a za 5–12 měsíců po druhé dávce. V teplém období roku je nutné přistoupit ke zrychlenému schématu. U vakcíny FSME-IMMUN se druhá dávka podá již za 14 dní po dávce první. Ochrana proti onemocnění nastupuje asi za 14 dní po druhé dávce. Po třetí dávce přetrvává ochrana minimálně 3 roky. Pro zachování obranyschopnosti je důležité, aby docházelo k pravidelnému přeočkování jednou dávkou vakcíny (tzv. booster imunizace, z angl. boost – posila, podpora).
Některé studie poukazují na obtížnost vakcinace u starších lidí, kde může dojít k jejímu selhání. Důležitou součástí po vakcinaci v této věkové skupině by měla být kontrola úspěšnosti vakcinace sérologickými testy. Stanovení hladiny IgG protilátek v jednotkách VIEU/ml nám dává odpověď na otázku, zda je jedinec při kontaktu s virem klíšťové encefalitidy před onemocněním chráněn nebo nikoliv. Podobně je na místě využít pomoc sérologických testů v situacích, kdy přeočkování neproběhlo dle všeobecného schématu např. z důvodu těhotenství, změny zdravotního stavu pacienta nebo pouze z důvodu opomenutí. Ze zkušenosti víme, že u mnoha lidí základní vakcinace navodí dlouhodobou protilátkovou odpověď a i po mnoha letech postačuje přeočkování pouze 1 dávkou vakcíny. U některých očkovaných pacientů může dojít také k přirozenému booster efektu po kontaktu s infikovaným klíštětem a zde další přeočkování také není na místě. Z uvedeného plyne, že s využitím sérologických testů můžeme pacientovy nabídnout šetrný a zodpovědný přístup k jeho zdraví, časovým i finančním možnostem, který zohledňuje obavu z příliš časté aplikace vakcín a jejich případný dopad na jeho zdravotní stav a také vytváří prostor pro jeho imunitní systém chránit se vakcinací před jinými patogeny a nemocemi v období, kdy ví, že před klíšťovou encefalitidou je dostatečně chráněn. Je to cesta, která otevírá individuální přístup k pacientovi a jeho potřebám.
Autorka:
RNDr. Aneta Medonosová