Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
inspirací pro následující řádky mi byl úvodník kolegy MUDr. Jana Valenty v minulém vydání, ve kterém popisoval zbytečný a marný boj s mikroby. Krásně vylíčil situaci lidstva, které si naivně myslí, že je pánem všech organismů a mikroorganismů, které může za pomoci tabletek a infuzí antibiotik různých typů a generací kdykoliv zahnat do kouta či do věčných lovišť. Dovolte mi proto, abych v tomto duchu navázal.
Používání antibiotik je možné regulovat několika možnými způsoby. Položme si proto otázku, jakou roli v této problematice hrají laboratoře SYNLAB neboli, jak můžeme přispět my jako bakteriologická laboratoř SYNLAB, ke snížení rezistence bakterií, jež vyvolávají infekce. Tento úkol přesahuje obecné vnímání diagnostické funkce privátní nezávislé laboratoře.
Možná je to pro širokou veřejnost překvapení, ale je nesporným faktem, že většina antibiotik v ČR není podávána pacientům v lůžkových zařízeních, ale v ordinacích praktických lékařů a ambulantních specialistů. Právě ambulantní sektor je významnou doménou diagnostiky laboratoří SYNLAB. Další skutečností je zvyšující se odolnost mikroorganismů od komunitních pacientů jako důsledek nadměrného předepisování a používání některých rizikových skupin antibiotik.
Dovolím si citovat závěr zprávy Státního úřadu pro kontrolu léčiv:
Spotřeby a náklady na ATB používaná v humánní medicíně v ČR 2008-2016 a jejich základní vyhodnocení podle metodiky ECDC
„Na závěr lze konstatovat, že ČR nepatří mezi země s extrémně vysokými spotřebami ATB, ani s nejhoršími výsledky indikátorů kvality spotřeb. Pozorujeme však řadu nepříznivých trendů, jako je například nadprůměrně vysoká spotřeba makrolidů, narůstající dominance chráněných penicilinů a nežádoucí vzestup spotřeby cefuroximu, což není odůvodněno změnami citlivosti mikrobů na ATB. To v dlouhodobém horizontu přispěje k nárůstu rezistence mikrobů na ATB a ke zbytečně vysokým nákladům na ATB.“
Vědomi si těchto faktů jsme se s kolegy z bakteriologické laboratoře CUBE v Praze rozhodli lehce pozměnit svůj přístup k vydávání výsledků mikrobiologických vyšetření. V této chvíli nejde jen o to přijmout vzorek a vydat výsledek, ale také zhodnotit, zda je mikroorganismus identifikovaný ve vzorku reálným vyvolavatelem infekce, a pečlivě zvážit, které antimikrobní preparáty uvolnit, chcete-li je doporučit pro léčbu. Umožňujeme tak spolupracujícím lékařům úspěšně léčit bez zmiňovaných zbytečně vysokých nákladů ověřenými základními antibiotiky bez výraznějších vedlejších účinků. Věříme, že právě tento přístup je smysluplnou cestou (a zároveň cílem) k racionální antibiotické politice v reálných podmínkách ČR.
Laboratoře SYNLAB s antibiotickým střediskem jsou přístrojově i personálně špičkově vybaveny pro různé způsoby komunikace se spolupracujícími lékaři. Antibiotická konzilia a řešení klinických či epidemiologických situací jsou nedílnou součástí našeho dne. Dávat odbornou a myšlenkovou nadstavbu laboratorní práci je smyslem i posláním práce lékařského mikrobiologa. Tento přístup vede k rozšíření obzorů, ke zvýšené motivaci a dost často také k odstranění rutiny. Možná právě proto má tento náš přístup pozitivní odezvu. Každý z klinických kolegů se na nás může obrátit pro zkonzultování významu patogenu u konkrétního pacienta a případnou antimikrobní terapii. My v laboratoři jsme zase rádi, když dostáváme zpětnou vazbu v podobě důvěrou ověnčeného dotazu ze strany léčby infekce. Vzestup antibiotické rezistence, který zaznamenáváme, je alarmující. Je ale řešitelný, a to právě správnou komunikací založenou na laboratorní práci a partnerství s lékaři, kteří finálně předepisují antibiotika.
Bakterie si mezi sebou vyměňují svojí DNA, stejně tak si lidé a zdravotníci, obzvlášť mezi sebou, musí začít vyměňovat informace. A k tomu slouží i tento čtvrtletník.
Přeji všem příjemné počtení a krásné léto,
MUDr. Filip Prusík
zástupce vedoucí laboratoře SYNLAB CUBE
