Stanovit hladinu LDL je v diagnostice cholesterolu to nejdůležitější, ale zároveň i nejtěžší. Zcela standardně se tak jeho hodnota v laboratořích počítá z HDL a dalších parametrů. Vysokodenzitní a nízkodenzitní lipoprotein lze však dnes od sebe rozeznat i jinými, moderními laboratorními metodami. MUDr. Marek Antoš z laboratoře SYNLAB Jankovcova v rozhovoru mimo jiné vysvětluje, že je k tomuto účelu možné použít například oddělení frakcí rozpuštěním selektivním detergentem či vyvázáním bílkovinných nosičů.
Kdy se začali lidé a lékaři o cholesterol vlastně zajímat? S čím tento zájem přišel?
Cholesterol začal lidi zajímat v podstatě až s příchodem období blahobytu. Největší nárůst
zájmu o cholesterol nastal až po druhé světové válce, kdy byla euroamerická populace dostatečně nasycena potravinami, a s tím začaly vzrůstat související problémy. Národy, které nemají jídelníček založený na vysokoenergetických potravinách, cholesterol vlastně neřeší dodnes.
Cholesterol můžeme rozdělit na LDL a HDL. Čím se od sebe liší?
Rozdíl je především ve fyzikálních vlastnostech částic, ve kterých je cholesterol přenášen. Cholesterol obsahuje bílkoviny, které určují, jaké má částice rozměry a hustotu, a podle toho oba typy odlišujeme. HDL znamená high-density lipoprotein a LDL je low-density lipoprotein. Obojí je cholesterol, ale částice obou typů se liší.
Dalo by se říct, že je HDL cholesterol tělu prospěšný a LDL naopak?
Určitě dalo. HDL transportuje tuky do jater, kde je tělo přirozeně odbourává. LDL tuky naopak přesouvá do tkání na zpracování. Problém nastává ve chvíli, kdy je ho nadbytek. Cholesterol se přestane zpracovávat ve tkáních a místo toho proniká poškozenou cévní stěnou, kde se následně ukládá. Cévní stěny bobtnají, což má za následek jejich poškození a uzavření cév.
Jaké látky hladinu HDL zvyšují?
Existuje mnoho látek, které hladinu high-density lipidů zvyšují, ale v současné době se tato
oblast příliš nezkoumá, jelikož HDL nepředstavují rizikový faktor. Léčbu je nutné cílit na rizika, která je možné aktivně ovlivnit. To platí hlavně u již zmíněného LDL a jeho destruktivního účinku na cévy.
Stačí mi tedy jen výsledek LDL, když se chci dozvědět, jestli mám správnou hladinu cholesterolu?
Teoreticky stačí. Cena vyšetření cholesterolu je ale nízká, takže že se vyplatí nechat si udělat celý panel hodnot, tedy celkový cholesterol, LDL, HDL a nakonec i triglyceridy. Existují poruchy lipidů, které se neprojeví v cholesterolu. K tomu slouží vyšetření triglyceridů, které jsou základními složkami potravy, uvolňují se ze střeva a přenáší do jater k syntéze. Pokud ale někdo trpí poruchou přeměny lipidů a triglyceridyv krvi zůstanou, člověku hrozí akutní selhání slinivky.
Jak od sebe při testování LDL a HDL rozeznáváte?
Na to existuje několik metod. Tou nejstarší je putování v elektrickém poli, kdy částice
rozčleníme podle velikosti elektrického náboje. Dále můžeme použít metodu ultracentrifugace, tedy odstředivky, kde těžké částice padají na dno, zatímco ty lehké putují vzhůru. Obě tyto metody se však těžko zavádějí do praxe. Místo toho se uplatnila metoda frakčního dělení. Vezmeme krevní sérum či plazmu, ve kterých se nachází lipidy. Změříme celkový cholesterol. Poté selektivním detergentem některé jeho části rozpustíme a zbylé změříme znovu. Všechno zaznamenáme a poté provedeme výpočet.
Lze říct, že jde o moderní metodu?
K frakční analýze potřebujeme hlavně rychlou a přesnou metodu. Už v 80. letech 20. století se poprvé podařilo rozšířit vědomosti o tom, že frakce mají vliv na aterosklerózu. Jejich oddělení bylo ale dosud velmi komplikované, proto lze říct, že se jedná o poměrně novou metodu. Kromě selektivních detergentů jsme dnes schopni frakce oddělit i vyvázáním bílkovinných nosičů. Pokud zablokujeme konkrétní bílkovinný nosič, jenž tvoří částici, můžeme oddělit frakce.
Jsou testy frakcí spolehlivé?
V současné době se dělají ve velkém objemu a jejich spolehlivost je skutečně vysoká. Stále však platí, že stanovit hladinu LDL je nejdůležitější, ale zároveň i nejtěžší. Některé laboratoře tuto hodnotu nestanovují, ale počítají ji z HDL a dalších parametrů.
MUDr. Marek Antoš
Odborný garant klinické biochemie Jankovcova