Úvod
Na sklonku roku 2019 byly v čínském Wu-chanu zaznamenány první případy pneumonie, jejímž původcem je nově identifikovaný koronavirus označený jako SARS-CoV-2 a onemocnění jím vyvolané jako COVID-19.Následně došlo k rozšíření nákazy do většiny regionů planety a tento stav byl Světovou zdravotnickou organizací označen za pandemii.
Jedná se o respirační onemocnění přenášené především kapénkovou cestou a jeho inkubační doba se uvádí mezi 3 až 14 dny. U většiny infikovaných probíhá onemocnění mírně, popřípadě hlavně u dětí asymptomaticky. Jsou však zaznamenány případy, kdy u některých pacientů může dojít až k rozvoji závažně probíhající pneumonie, syndromu akutního respiračního selhání, septického šoku s následným multiorgánovým selháním. Mezi nejčastější symptomy infekce patří horečka, kašel, bolesti hlavy a svalů, dušnost. Laboratorní nálezy zahrnují normální či mírně snížený počet leukocytů, lymfocytopenii, u závažně nemocných se zvyšuje hodnota LDH, D-dimerů, CRP (kdy v případě COVID-19 bývá velice vysoká), případně i prokalcitoninu. Radiologické nálezy popisují multifokální periferně lokalizované opacity charakteru mléčného skla nebo konsolidace, zesílení sept, cystické změny. Smrtnost infekce je závislá na věku postiženého a komorbiditách a udávána je mezi 1 a 3 %. V terapii se zvažuje podání remdesiviru, které bylo úspěšně aplikováno v rámci VFN.
Kazuistika
V současné době při probíhající pandemii lze pacienty považovat za primární zdroj šíření infekce. V tomto kontextu je velice důležitá karanténa a monitorování probíhajícího onemocnění. Doložená kazuistika uvádí potvrzený případ COVID-19, jehož orofaryngeální výtěrový test na SARSCoV- 2 RNA byl v průběhu rekonvalescence původně negativní a následně opakovaně pozitivní na přímý průkaz viru metodou PCR. Tento případ zdůrazňuje důležitost aktivního dohledu nad SARS-CoV-2 RNA pro posouzení infekčnosti.
U 46 letého muže se počátkem března 2020 rozvinuly bolesti hlavy, dušnost, kašel a bolesti svalů. Celkové projevy však lze považovat za mírné. Teplota byla zatím v normálu 36 °C bez kolísání. Po několika dnech klidu, kdy se stav nelepšil, byl 23. 3. 2020 proveden orofaryngeální stěr do odběrového media REMEL. Analýza byla provedena dle doporučení SZÚ metodou real time PCR za použití komerčních kitů. Byla potvrzena pozitivita viru SARS-CoV-2 RNA a pacient diagnostikován na COVID-19. Následovala karanténa pacienta. Pacient je v klidu, užívá pouze Paralen 500 mg. Postupně, ale velice pozvolna začaly odeznívat původní symptomy a 11. 4. 2020 byl proveden další orofaryngeální stěr. V tuto chvíli byl pacient stále bez teplot a pouze s mírnou bolestí hlavy. Výsledek byl negativní. Následně byl pacient odebrán 15. 4. 2020 poté, co bez příznaků mu stoupla teplota na 37,5°C, nález byl opět pozitivní. V průběhu dvou dnů teplota klesla, provedený odběr 22. 4. 2020 byl ovšem opakovaně pozitivní. Pacient byl v tuto chvíli naprosto bez příznaků a cítil se dobře. 28. 4. 2020 byl proveden další odběr, tentokrát negativní. Následovaly však další dva opakovaně pozitivní odběry a to 1. a. 8. 5. 2020. Stav stále bez příznaků. Následné odběry 15. a 18. 5. 2020 opakovaně negativní. Pacient je tedy považován za uzdraveného.
Diskuze
Generální ředitel WHO prohlásil, že propuknutí choroby COVID-19 představuje dne 30. ledna 2020 ohrožení veřejného zdraví v mezinárodním měřítku. Spektrum této choroby se pohybuje od mírné až po život ohrožující. V některých případech může rychle dojít k syndromu akutní respirační tísně (ARDS) a / nebo k selhání funkce více orgánů. Epidemiologický průzkum ukázal, že všeobecná populace je citlivá na SARS-CoV-2. Kapénková infekce je považována za hlavní cestu přenosu. Pacientis COVID-19 v současné době zůstávají primárním zdrojem infekce. Infekční mohou být také asymptomatičtí nositelé a nositelé v inkubačním období. Lidé s pozitivní RNA SARS-CoV-2 ze vzorků dýchacích cest jsou pravděpodobně infekčním zdrojem COVID-19.
Pacient, kterého uvádíme v tomto článku, však představoval ne úplně nekonzistentní situaci. Orofaryngeální výtěrový test na SARS-CoV-2 RNA dne 11. 4. 2020 byl sice negativní, ale u pacienta byl zaznamenán nárůst teploty. Následně další dva odběry byly již opakovaně pozitivní. Poté opět 28. 4. 2020 negativní nález následovaný dvěma pozitivními výsledky. Střídavě tedy byla detekována pozitivita, zatímco respirační příznaky a ostatní symtomy se již zlepšily a pacient byl bez teploty. Jinými slovy, byl pravděpodobně stále schopen přenášet virus na jiné lidi, pokud by byl propuštěn ihned z karantény po negativním testu.
To sice odporuje tvrzení hlavní epidemioložky Světové zdravotnické organizace Marie Van Kerkhoveové, která prohlásila, že pozitivní test na přítomnost viru u vyléčených lidí nelze považovat za reinfekci, ale naopak součást léčebného procesu, kdy plíce vylučují mrtvé buňky, které byly infekcí zasaženy a ty jsou následně detekovány jako falešně pozitivní. Ale toto tvrzení není zatím statisticky ani epidemiologicky potvrzeno. Je nutné brát v potaz, že PCR metoda nedokáže odlišit inaktivní zbytek nukleové kyseliny v důsledku rekonvalescence od aktivního viru.
Proto u našeho případu spekulujeme o důvodech, proč výsledky testů SARSCoV- 2 RNA v tomto případě kolísaly. Kromě pacientů a asymptomatických nosičů i přes tvrzení Marie Van Kerkhoveové musíme tedy brát v úvahu, že mohou být infekční i pacienti v rekonvalescenci. SARS-CoV-2 RNA ze vzorků dýchacích cest může být v průběhu tohoto onemocnění perzistentní nebo opakovaně pozitivní. Enzym-2 konvertující angiotensin (ACE-2), identifikovaný jako receptor buněčného vstupu SARSCoV- 2, je navíc vysoce exprimován v plicích spíše než v horních dýchacích cestách, což ukazuje, že infekce se v průběhu nemoci posouvá z horních cest dýchacích do plic a může opět dojít ke zkreslení výsledků z orofaryngeálního stěru. Výsledek testu SARS-CoV-2 RNA pravděpodobně také závisí na virové zátěži vzorku. Proto by při příležitostných testech orofaryngeálních nebo nazofaryngeálních výtěrů mohlo dojít k falešným negativům, které by mohly být také ovlivněny místem, z něhož byl vzorek odebrán, zkušeností odebírající sestry. Vzorek bronchoalveolární lavážové tekutiny je dle dostupné literatury považován za přesnější, ale s vyšším rizikem expozice. Kromě výše uvedených vzorků lze detekovat SARS-CoV-2 RNA ve sputu pacienta, krvi nebo stolici.
Závěr
Vzhledem k možnosti opakovaně pozitivní RNA SARS-CoV-2 v klinickém průběhu lze zvážit více testů, více vzorků a více metod. Pacienti v rekonvalescenci by měli být také pravidelně vyšetřováni na posouzení infekčnosti a všichni propuštění pacienti hospitalizovaní pro závažný průběh onemocnění by měli být sledováni ještě po dobu nejméně 14 dnů.
Autoři:
RNDr, Ing. Libor Staněk, PCTM
MUDr. Filip Prusík
synlab czech, s.r.o., Laboratoř Praha, CUBE