Významným původcem těchto onemocnění jsou HPV infekce. V evropských zemích představují čtvrtý nejčastější typ nádoru. Počet nových případů se mezi lety 2000 a 2010 zvýšil o více než 11 %, u žen dokonce o téměř 37 %. Jejich výskyt v posledních letech stoupá i v České republice. Některý z těchto nádorů je v ČR ročně zjištěn u 1 500 mužů a 430 žen a představuje tak 6. nejčastější nádor u mužů a 17. u žen. Jak potvrdil také výzkum společnosti SYNLAB, z hlediska původce onemocnění jsou velmi významné papilomaviry HPV.
Až 15 % všech nádorových onemocnění je virového původu. „A právě viry HPV jsou jejich nejčastější příčinou. HPV viry patří do skupiny papilomavirů, jde o jednoduché dvouvláknové DNA viry, kterých existuje více než 120 druhů. Většina z nich je sice neškodná a způsobuje jen takzvané benigní léze, několik typů HPV virů je ale naopak považováno za velmi účinný karcinogen, způsobující například karcinom hlavy a krku,“vysvětluje RNDr. Ing. Libor Staněk, PCTM z genetických laboratoří společnosti SYNLAB. K přenosu těchto virů dochází především orální cestou. V budoucnu se předpokládá další nárůst výskytu onemocnění, která tyto viry způsobují.
Laboratorní testy na HPV mohou pomoci s indikací rakoviny hlavy a krku
Kristýna Glendová pod vedením RNDr. Ing. Libora Staňka realizovala v rámci své práce ve společnosti SYNLAB studii na vzorcích tkání, jejímž cílem bylo potvrdit výskyt infekce způsobené virem HPV v souvislosti s onkologickým nálezem v hlavě nebo krku.
„Jednoznačně se potvrzuje, že mezi infekcí HPV a rakovinou hlavy a krku existuje přímá souvislost. Jedná se především o spinocelulární (tzv. dlaždicové) karcinomy v oblasti kořenu jazyka, oblasti laryngu (hrtanu), orofaryngu (hltanu) a výjimečně také bukální oblasti,“ komentuje výsledky své práce Glendová a dodává: „Počet nádorů hlavy a krku se zvyšuje, stejně jako počet infekcí HPV viry. Testování na tyto infekce se proto jeví z hlediska prevence i efektivní léčby v budoucnosti nejen jako přínosné, ale jako naprosto nutné,“ podotýká Glendová. „Nutností je včasná diagnostika onemocnění, ale také molekulární testování HPV, a to nejen v rámci vysoce rizikových typů, ale také potenciálně rizikových typů s významným dopadem pro kliniku,“ uzavírá RNDr. Ing. Staněk.
RNDr. Ing. Staněk poukazuje na fakt, že HPV pozitivní nádory hlavy a krku mají lepší prognózu ve srovnání s nádory HPV negativními, lépe reagují na chemoterapii a radioterapii a mají nižší mortalitu. Jedním z důvodů je samotná molekulární podstata karcinogeneze. HPV indukovaná karcinogeneze má výrazně méně genetických alterací a mutačních změn než u nádorů bez virové zátěže.
K rozvoji rakoviny způsobené HPV přispívá nespoutaný životní styl a nezodpovědný sexuální život
Za posledních třicet let se také zásadně změnil profil „typického nemocného“ s rakovinou hlavy či krku. V minulosti byl jedinec s tímto druhem karcinomu typově starší osoba, většinou manuálně pracující a v anamnéze měl rizikové faktory jako kouření, zvýšený příjem alkoholu s dalšími přidruženými chorobami a neprokázanou přítomnost viru HPV. Dnes je situace jiná, jedná se o mladší osoby, vzdělané, dobré tělesné kondice, nekuřáky a abstinenty, nicméně s prokázanou přítomností HPV. Tento zaznamenaný posun se přičítá změně sexuálních praktik. Rizikovými faktory nádorů hlavy a krku jsou orální a orálně-anální sexuální kontakty či vyšší počet sexuálních partnerů.
Kroků, které vedou ke snížení pravděpodobnosti infekce způsobené HPV, je několik. Prvním z nich je očkování (preventivně u obou pohlaví), dalšími jsou sexuální abstinence, oboustranná partnerská věrnost a používání latexových kondomů.
O HPV (lidské papilomaviry, z anglického slovního spojení human papillomavirus)
Papilomaviry jsou malé onkogenní viry, které se řadí do samostatné čeledi Papillomaviridae. Je jich známo více než 120 subtypů, infikují většinu vyšších obratlovců, ale nejsou druhově přenosné. Z pohledu lidského zdraví má význam asi 40 typů. Představují celosvětově jedny z nejběžnějších sexuálně přenosných patogenů. HPV jsou tak běžné, že se s nimi během svého života alespoň jednou setká téměř každý sexuálně aktivní jedinec. Existuje řada typů HPV, které mohou způsobit vznik genitálních bradavic (kondylomata), nádorů genitálních oblastí či karcinomy hlavy a krku.
HPV se přenáší orálním, vaginálním nebo análním sexuálním kontaktem s osobou mající virus HPV či kontaktem povrchů kůže a sliznic při nepenetrativním styku (u mladých lidí např. petting). Nejčastějším přenosem je vaginální a anální sexuální kontakt, přičemž narušení integrity kůže může přenos viru usnadnit. HPV se může na zdravého jedince přenést od osoby, která nepociťuje známky onemocnění nebo nejeví žádné jeho symptomy. Ty se totiž mohou projevit až po několika letech od sexuálního kontaktu s jedincem, který měl HPV infekci. Nemocný se tak často nedopátrá, kdo ho virem nakazil.
Nejrizikovější skupinou osob, co se týká nákazy HPV, jsou mladí lidé mezi 17 až 35 lety. Jak u mužů, tak u žen se jedná o přechodnou formu infekce, která je u obou pohlaví přibližně stejná. Významný vliv na úspěšnost viru má stav imunitního systému jedince. Pokud nevzniknou léze, spontánně se infekce zahojí do jednoho roku. Inkubační doba infekce do prvních příznaků je jeden až šest měsíců.