Rozhovor (nejen) o urologii s MUDr. Markem Gojdičem, Ph.D., MPH, urologem spolupracujícím s naší laboratoří.
MUDr. Marek Gojdič, Ph.D., MPH
pracuje jako urolog, který se specializuje na preventivní péči v rámci onkologických onemocnění a urologického zdraví. V rámci andrologie se věnuje erektilní dysfunkci, předčasné ejakulaci nebo jiným andrologickým problémům. Vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě, obor všeobecné lékařství – MUDr. v roce 2012. Poté pracoval na Urologické klinice s centrem pro transplantaci ledvin LF UK a SZU v Bratislavě na Kramároch. Na Lékařské fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě složil v roce 2018 atestační zkoušku v oboru urologie. V roce 2019 obhájil titul Ph.D. v oboru urologie také na Lékařské fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Specializaci v menezmentu ve zdravotnictve (MPH) získal na Vysoké škole sv Alžbety v Bratislavě. Je členem České lékařské společnosti JEP, Slovenské lékařské společnosti, Slovenské urologické společnosti, České urologické společnosti, Slovenské transplantologické společnosti, Je také členem dozorčí rady Slovenské transplantologické společnosti.
Pane doktore, můžete nám představit vaše aktuální působiště?
Působím na urologickém oddělení fakultní nemocnice na Bulovce v Praze jako urolog specialista a vedoucí lékař jednotky intenzivní péče (JIP), ale také pracuji v URO MEDICO, což je soukromá urologická klinika poskytující privátní urologickou péči. Na téhle klinice se věnujeme jak akutním stavům, tak preventivním vyšetřením v rámci prevence karcinomu prostaty a varlat. Léčíme i pacienty s chronickými těžkostmi jako jsou záněty močových cest, chronické prostatitidy, inkontinence nebo jinými poruchami močení. V rámci andrologie se věnujeme poruchám erekce či předčasné ejakulaci.
Na naší klinice využíváme nejmodernější postupy a metody. Máme přístrojové vybavení, díky němuž můžeme klientům nabídnout možnosti terapie na vysoké úrovni. Jsou to ultratenké flexibilní nástroje, přístroj na léčbu erektilní dysfunkce – tzv. rázové vlny a podobně. Oproti standardní ambulantní péči poskytujeme našim klientům i možnost operačních zákroků v rámci jednodenní chirurgie na zákrokovém sálku přímo na klinice. Jednodenní chirurgie v urologii je moderní cesta řešení celé řady výkonů, u kterých už pacient nemusí byt hospitalizován 3 nebo 4 dny a prakticky další den po výkonu se může zařadit do pracovního procesu. To znamená, že pacient ještě v ten den po výkonu odchází domů.
Jak jste se rozhodl k specializaci urologie?
Já jsem nechtěl být urologem (smích). Mým snem bylo pracovat jako hepatobiliární chirurg – chtěl jsem operovat játra, transplantovat je a věnovat se operační léčbě tohoto orgánu. Celé se to ale nakonec událo jinak. Ještě v rámci mých studií na lékařské fakultě jsem dobrovolně chodil jako asistent do služeb na Urologickou kliniku s transplantačním centrem na Kramároch v Bratislavě, kde jsem asistoval u transplantaci ledvin. Chtěl jsem k tomu takzvaně přičichnout a vidět, co vše obnáší taková transplantace. Mým vzorem byl profesor Breza, tehdejší přednosta, můj školitel diplomové práce, později i Ph.D. práce a vlastně i můj první šéf. Po skončení studia mne totiž přijal pracovat na Urologickou kliniku v Bratislavě. Právě on mi řekl: Pamatuj, když chceš transplantovat, musíš být urolog!(smích) Pan profesor to tvrdil proto, že v Bratislavě v rámci Slovenska a v Hradci Králové v rámci České republiky to byli právě urologové, kdo transplantovali ledviny. Takže tak nějak se stalo, že jsem na urologii začínal, a nakonec se urologem i stal.
Čemu se vlastně urologie jako obor věnuje, kdo to je urologický pacient?
Urologie se věnuje péči o urogenitální trakt. Jejím záběrem jsou onemocnění ledvin, močovodu, močového měchýře, u mužů navíc prostaty a zevního genitálu. Jsou to močové kameny, infekce, rakovina ledvin, rakovina močového měchýře, různé poruchy močení, inkontinence, záněty prostaty, rakovina prostaty, onemocnění zevního genitálu a další zánětlivé nebo onkologické problémy. V dětském věku jsou to kromě nádorů také různé vývojové vady a onemocnění uropoetického systému. V adolescentním věku řešíme převážně infekce, střední věk už na urologii tlačí muže především v rámci onemocnění prostaty, problémy s močením, prevence rakoviny prostaty, u žen jsou to převážně infekce močových cest, ale i hyperaktivní močový měchýř, inkontinence a podobně. Kolem padesátého roku života pacienta řešíme hlavně onkourologii, kameny a infekce taky nevynímaje. Takže urologický pacient je potenciálně každý od dítěte až po starého člověka. Proto neskromně tvrdíme, že jednou se na urologii potkáme všichni. Dříve nebo později.
Zmínil jste prevenci rakoviny. Co taková prevence obnáší, kdy je nutné ji absolvovat a v jakém věku je potřeba s ní začít?
Prevence, a to ne jenom v urologii, je základní pilíř zdraví. Kdo podcení nebo zanedbá prevenci, nemůže se pak divit, že přišel pozdě. Je to možná extrém, ale právě prevence kolikrát napomůže tomu, že se onemocnění podchytí v začátku. Největší důraz v rámci urologické prevence se klade na prevenci rakoviny prostaty. V naší zemi se rakovina prostaty nejčastěji řeší po padesátém roku života. Jsme rádi, pokud klienti začínají s prevencí dřív (kolem pětačtyřiceti let), protože jsme schopni sledovat a zaznamenávat změny. Není to nic náročného, stačí se nechat jednou za rok až dva zkontrolovat. U klientů, kteří měli v rodině rakovinu prostaty – třeba táta, děda nebo strýc – se doporučuje podstoupit tuto prevenci již po čtyřicítce. V rámci preventivní prohlídky se nejedná jenom o prevenci karcinomu prostaty. Vyšetřující urolog klientovi zkontroluje i ledviny, močový měchýř ultrazvukem, varlata, v rámci screeningu rakoviny nabere potřebné onkomarky – takzvaný prostatický specifický antigen (PSA) a pacienta vyšetří per rektum – přes konečník, kdy pohmatem zjistí případné změny na samotné prostatě. V případě nálezu následuje další škála vyšetření a v kontextu s výsledkem PSA vyhodnotíme stav klienta a navrhneme další řešení. V rámci prevence máme také cílovou skupinu mladých mužů od věku zhruba pětatřiceti let, kteří jsou nejvíce ohroženi rakovinou varlat. Preventivní prohlídka u urologa není žádná strašná věc a může zachránit život.
Co říkáte na samovyšetření, třeba krve na PSA mimo ordinaci urologa?
Tuhle otázku bych s dovolením rozdělil na dva samostatné pohledy. Jedna věc je samovyšetření, tzn. pacient si je schopen sám zkontrolovat, jestli nepozoruje na svém těle nějaké patologické změny. Můžeme se bavit o zvětšených bulkách – lymfatických uzlinách, nebo nalezení krve ve stolici nebo v moči. V rámci samovyšetření genitálu je to pozorovaní různých eflorescencí – tedy jinak zbarvené sliznice na žaludu nebo nějakých výrůstků a podobně. Pohmatem je možno samovyšetřit varlata, která by měla mezi prsty prokluzovat jako taková gelová kapsle. Měla by byt tuhá, elastická, bez zatvrdnuti a bolestivých míst. Prostatu si pacient sám nedokáže preventivně zkontrolovat. Tím se dostavám k druhé části otázky. Prostatický specifický antigen si hodně klientů nechává nabrat buď jako samoplátce nebo cestou praktického lékaře. Je to chvályhodné, ale není to kompletní vyšetření, je to jenom jeden ukazatel, chybí ještě vyšetření prostaty pohmatem, případně ultrazvukem. A to už mimo ordinace nelze.
To, že si pacient zajde sám do laboratoře k náběru PSA, nestačí?
Nestačí to. Jak jsem už zmínil, je potřeba kompletního vyšetření specialistou. Navíc laboratoř SYNLAB, se kterou spolupracujeme, poskytuje celou paletu dalších možností a vyšetření, které můžeme klientovi nabídnout. Nejedná se jenom o onkomarkry, ale také vyšetření na human papiloma virus – HPV, dle výsledku se následně klient může nechat naočkovat. Je tu možnost vyšetření STD – sexuálně přenosných onemocnění jako mycoplasmata, ureplasmata, chlamydie, kapavka, syfilis… Některé z těchto nemocí mohou být u klienta bezpříznakové a klient vůbec nemusí vědět, že nějakou má. Také je tady možnost vyšetřovaní krve, moči nebo ejakulátu na různá onemocnění, a to má smysl jenom po konzultaci se specialistou.
Když jsme se dotkli té prevence, ještě by mě zajímalo, co říkáte na různé urologické kampaně. Jak se posunulo povědomí urologické prevence?
Je potřeba říct nebo možná i pochválit muže, že se probouzejí. Osvěta přináší své ovoce, ale ještě je co zlepšovat. Velká každoroční listopadové kampaň s názvem MOVEMBER, která rezonuje po celém světě a zapojují se do ní různé celebrity i obyčejní muži, je zaměřená na prevenci jak karcinomu prostaty, tak rakoviny varlat. A také poukazuje na potřebu péče o psychické zdraví muže. Dlouho to bylo tak, a ještě se s tím v ordinaci potkávám, že jsou to právě manželky, a přítelkyně, které „dokopou“ svého muže, aby šel na vyšetření.
Navzdory osvětě, kampaním a povědomí se sice zvýšil počet mužů, kteří o své zdraví dbají, ale stále to není podobný standard jako prevence u žen. A prevence obecně, ne jenom urologická, ale i u praktika, je po padesátém roku života potřebná. Pořád se podceňuje prevence kolorektálního karcinomu, teda rakoviny tlustého střeva a konečníku, po padesátém roku života kolonoskopické vyšetření, vyšetřeni stolice na okultní, tedy skryté krvácení.
To vše je podceňováno samotnými pacienty a pak je kolikrát pozdě...
Takže – nebojte se prevence!
Mgr. Kristýna Žáčková
Marketing Specialist