Preanalytickou fází v laboratorním vyšetření myslíme soubor všech postupů, kterými projde vzorek biologického materiálu od doby, kdy je analýza požadována, do chvíle, kdy je vzorek zpracován.
Celý tento proces zahrnuje dobu před odběrem biologického materiálu, kam patří příprava pacienta na odběr, vlastní odběr či jasná identifikace odebraného materiálu, a také dobu mezi odběrem a analýzou. V té hrají zásadní roli faktory, jako je uskladnění, transport do laboratoře, příjem v laboratoři či příprava biologického materiálu k analýze. Celá preanalytická fáze zásadně ovlivňuje vlastnosti vzorku, hodnoty v něm měřené, a tím i získání spolehlivého výsledku. Není přitom bez zajímavosti, že v preanalytice dochází také k největšímu počtu chyb. Zatímco samotná analytika se na chybách podílí 15 % a postanalytika 23 %, vstupní fáze laboratorních vyšetření, preanalytika, plnými 62 %!
Důraz klaďme již na mimolaboratorní preanalytickou fázi
Důležité je nepodcenit již přípravu pacienta před odběrem. Velmi důležitá je informovanost a disciplinovanost pacienta. Stejně tak je významná disciplína pacienta, který by si měl být vědom, že v této rovině hraje v laboratorním
vyšetření důležitou a aktivní roli. Ačkoli je informovanost a poučení pacienta o potřebách k vyšetření nejčastěji na straně lékaře, i samotná odběrová pracoviště a laboratoře by měly pomoci s osvětovou činností.
Odběr biologického materiálu je již plně v kompetenci odběrového personálu. Kromě samotného odborného postupu při vlastním odběru je nutné dodržet také identifikaci vzorku. Zajistit, aby byl řádně označen, stejně tak i žádanka, která se k němu vztahuje. Pokud nelze dodržet časový limit transportu vzorku do laboratoře, je odběrový personál odpovědný za další práci se vzorkem s cílem jej zajistit, například centrifugací.
Laboratorní preanalytická fáze
Tato fáze začíná příjmem vzorků v laboratoři. Nejprve kontrolou shodnosti údajů na žádance a odebraném biologickém materiálu, pokud je vše ve shodě, dojde k označení čárovým kódem, který je unikátní pro každou žádanku i vzorek. Následuje jeho centrifugace (je-li to vyžadováno dle požadavku vyšetření), pokud již nebyla provedena na odběrovém pracovišti, případně jiná příprava biologického materiálu pro samotné vyšetření. Po centrifugaci je provedena alikvotace materiálu (jen u vybraných vyšetření), poté dojde k jeho roztřídění dle typu analyzátorů a přípravě před vlastní analýzou.
Preanalytická fáze – ovlivnitelné a neovlivnitelné faktory
V rámci preanalytiky je vždy potřeba brát v úvahu také faktory, které ovlivňují samotné vyšetření. Mezi těmi, které jsou neovlivnitelné, jsou pohlaví, věk, rasa, etnická a sociální skupina, ale také například cyklické změny (denní, roční), gravidita nebo současně probíhající jiná nemoc. Důležité ale také je zaměřit se na faktory, které lze ovlivnit a které mohou mít dopad na samotný výsledek laboratorního testu. Jedná se o stravovací návyky (dieta, lačnění či dehydratace), příjem léků (interference chemická, farmakologická, biologická), fyzickou aktivitu před odběrem, stres či mechanická traumata. Do výsledku vyšetření se ale může promítnout také kupříkladu poloha pacienta při odběru, nadmořská výška či různé diagnostické nebo terapeutické zásahy, jako jsou operace, transfuze, infuze, dialýza nebo ozařování.
Základní pravidla pro odběr krve
Ačkoli různá vyšetření mohou mít specifické požadavky na pacienty před samotným odběrem krve, lze shrnout ty základní, kterých je vždy potřeba se držet. Je-li to možné, je vhodné jeden až dva dny před odběrem vynechat léky (zde je vždy vhodná konzultace s praktickým či odborným lékařem), ale také vitaminy či jiné doplňky stravy. Stejně tak je vhodné omezit fyzickou námahu, vynechat tučná jídla, alkohol a omezit maso. Odběry by se také neměly dělat po noční směně. Nejvhodnější je odběr provádět v ranních hodinách nalačno. Před odběrem nekouřit, nepít kávu, ráno vypít přibližně 300 mililitrů neslazeného čaje nebo neperlivé vody. Do čekárny odběrového pracoviště by pacienti měli přicházet s časovým předstihem (nejlépe 30 minut, pokud je to možné) a zde v klidovém režimu vyčkat. Odběr je nejlépe provádět vsedě či vleže, a to vždy z míst bez jizev, hematomů či otoků. Zásadně neodebíráme krev ze strany po mastektomii (lymfostáza).
Pořadí zkumavek při odběru krve je následující: zkumavka na odběr hemokultur, srážlivá krev, citrát, heparinát, EDTA, NaF. Pokud byl pacient na infuzi, provádíme odběr vždy z druhé ruky, a to nejdříve jednu hodinu po dokapání. Při stanovování hladiny léků (hormonů, vitaminů, mineralů) se odběry provádí nejdříve za 24 hodin po podání poslední dávky. V případě specifických vyšetření je navíc nezbytné dodržovat také další specifická doporučení pro chování před odběrem i v jeho průběhu.
Odběr krve se provádí vždy v den transportu vzorku do laboratoře a vždy do předem označené nádobky s identifikací pacienta, které musí být totožné s údaji na žádance. S ohledem na druh vyšetření je nezbytné použít nejen vhodný odběrový materiál, ale také stabilizační a antikoagulační činidla. Při použití škrtidla se paže před odběrem jen krátce stáhne, maximálně na 15 sekund, nedoporučuje se přitom dlouhé cvičení rukou.
Odběrový systém
Důraz je nezbytné klást také na odběrový uzavřený systém – vakuum. Pro většinu biochemických vyšetření se upřednostňuje zkumavka se separačním gelem, který po centrifugaci oddělí krvinky od séra a tím zajistí stabilitu vzorku. V některých zkumavkách je také přesně nadávkované chemické aditivum (protisrážlivé činidlo – K3EDTA, Na citrát, Li heparin; antiglykolytické činidlo – NaF). Objem odebrané krve musí přitom odpovídat nastavenému vakuu v uzavřeném systému. Nepřípustné je přelévání krve mezi zkumavkami.
U zkumavky na odběr koagulace je nezbytně nutné odebrat přesné množství krve (po rysku) a zachovat poměr 9 : 1. V opačném případě dojde ke zkreslení výsledku. Výrobce určuje za rysku pro správné množství vzorku (2,7 ml) horní kraj štítku, povolená tolerance je +/− 10 % objemu.
Přeprava a příjem vzorků
K přepravě vzorků se používají specifické přepravní boxy, v nichž je pravidelně monitorována teplota. Vzorky jsou sváženy na denní bázi, a to jak z odběrových pracovišť, tak také od lékařů, a to na základě dohody o časech svozu. Při příjmu vzorku v laboratoři se kontroluje jméno a příjmení pacienta a číslo pojištěnce. Je-li vše v pořádku, je vzorek označen čárovým kódem a poslán k dalšímu zpracování. Pokud jsou u doručeného vzorku neshody, je situace neprodleně řešena. Biologický materiál může být laboratoří odmítnut, a to především z následujících důvodů: vzorek nebyl označen, byla nesprávně vyplněna žádanka – došlo tak k chybě identifikace pacienta nebo požadavků na laboratorní zpracování vzorků, případně byly žádanka či materiál zvnějšku znečištěny biologickým materiálem.
Vložením biologického materiálu do analytického měřicího systému preanalytická fáze končí.
CO JE NEZBYTNÉ PŘI VYPLŇOVÁNÍ ŽÁDANKY
• Jméno a příjmení pacienta
• Číslo pojištěnce, popř. náhradní číslo
• Diagnóza
• Pojišťovna, případně způsob platby
• Datum a čas odběru
• Podpis a razítko objednavatele – zdravotnického zařízení
• IČP přidělené zdravotní pojišťovnou
• Číslo odbornosti žadatele vyšetření
• Telefonní kontakt na žadatele vyšetření, event. jiný kontakt
• Označení požadovaných vyšetření (viz seznamy vyšetření)
Autor:
Bc. Alena Fálová